Shovívavost není zadarmo (Přehled soutěžních událostí za duben až červen 2024)

Představujeme vám čtyřicátý sedmý díl informačního servisu přinášejícího zajímavosti ze světa soutěžního práva za duben až červen 2024. Pravidelní čtenáři vědí, že se jedná o čistě subjektivní výběr událostí, které nám tentokrát přišly zajímavé.

Lenošení na pláži, odpočinek mezi projížďkami na kole nebo večer se sklenkou vychlazeného růžového vína si žádá zajímavé čtení, a právě to Vám, příznivcům soutěžního práva, snad přinášíme. Tentokrát se zaměříme na protisoutěžní dohody, a to jak horizontální, tak vertikální. Dozvíte se o nových trendech v oblasti antitrustu (zaměstnanci a sport), o starém oblíbeném určování cen pro další prodej i o specialitách (jako je monitoring cen konkurence nebo omezování přeshraničního obchodu).

Když úspěšný žadatel o shovívavost napadne rozhodnutí

Pokud byla společnost úspěšným žadatelem o shovívavost (leniency), nemusí být vhodné podat žalobu proti příslušnému rozhodnutí soutěžního úřadu. To byl případ belgického distributora léčiv CERP, který podal žalobu proti rozhodnutí o pokutě 0,8 milionu EUR za kartelovou dohodu o maržích. Původně uvažovaná pokuta ve výši 1,6 milionu EUR mu byla v rámci programu shovívavosti snížena o 50 %. Belgický soutěžní úřad reagoval na žalobu společnosti CERP tím, že požádal soud, aby v případě neúspěchu žaloby zrušil snížení pokuty. Pro společnost CERP se tak stalo pokračování v řízení příliš riskantním a žalobu vzala raději zpět. Tímto způsobem soutěžní úřad chrání funkčnost svého programu shovívavosti.

Připravovaná novela českého zákona o ochraně hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se rovněž snaží o efektivitu svého programu shovívavosti. Naši pravidelní čtenáři již jistě zaznamenali, že tak činí také prostřednictvím připravované novely zákona o ochraně hospodářské soutěže (podrobněji jsme o ní psali zde). Mezitím ÚOHS předložil paragrafované znění, které obsahově odpovídá tomu, co jsme Vám představili. V červnu pak proběhlo připomínkovací řízení. V rámci něj se sešla celá řada komentářů a návrhů, jsme tedy zvědavi, zda návrh dozná ještě změn.

O potřebnosti novely a jejích rizicích se Robert bavil s předsedou ÚOHS v pořadu Pro a proti na ČRo Plus.

Dohody týkající se zaměstnanců

Jak jste si jistě všimli z našich příspěvků, vyšetřování protisoutěžních dohod týkajících se zaměstnanců se stává trendem a stabilní součástí činnosti antimonopolních úřadů. Letos na jaře tomu nebylo jinak.

Předně je třeba uvést, že kromě českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se na dohody o zaměstnancích začal zaměřovat i slovenský Protimonopolný úrad. V květnu zahájil správní řízení proti slovenské podnikatelské asociaci za přijetí Etického kodexu, který obsahoval ustanovení omezující přijímání zaměstnanců. Vývoj případu samozřejmě sledujeme.

V dubnu a květnu pak portugalský soutěžní úřad pokračoval ve stíhání dohody velkých technologických poradenských společností o nepřijímání zaměstnanců a nepodávání nevyžádaných nabídek zaměstnancům konkurenčních společností. V minulosti za toto jednání uložil dvěma společnostem pokutu ve výši 1,3 mil. EUR, resp. 2,5 mil. EUR, a v dubnu uložil pokutu 278.000 EUR další společnosti. Všem těmto společnostem soutěžní úřad snížil pokuty v rámci procedury narovnání. Poslední dvě společnosti (náležející do stejné skupiny), které se odmítly narovnat, jsou stále předmětem šetření. V květnu jim bylo zasláno sdělení. Pokutu, která bude pravděpodobně výrazně vyšší, lze očekávat do konce roku.

Litevský krajský správní soud v dubnu potvrdil pokutu ve výši 969.060 EUR uloženou Litevské asociaci realitních kanceláří a jejím 39 členům. Etický kodex asociace obsahoval ustanovení, která bránila realitním makléřům ve vzájemném přetahování brokerů.

Co jiného může být kartel?

Za protisoutěžní jednání lze považovat i vzájemný monitoring cen maloobchodními řetězci. V roce 2020 oznámil norský soutěžní úřad záměr uložit třem maloobchodním řetězcům (Norgesgruppen, Coop a Rema 1000) rekordní pokutu ve výši 21 mld. NOK (cca 46 mld. Kč). Údajné jednání spočívalo ve využívání tzv. lovců cen k průzkumu v prodejnách konkurence a umožnění přístupu lovcům cen do vlastních prodejen. Lovci cen sbírali informace o regálových cenách v jednotlivých prodejnách u významného množství výrobků. Podle soutěžního úřadu se jednalo o úmyslné porušení soutěžního práva (maloobchodní řetězce měly informace využívat ke koordinaci cen). Úřad nyní tento závěr přehodnotil. Stále považuje využívání cenových lovců za protisoutěžní (mohlo vést ke zvýšení cen), ale již nepovažuje toto porušení za úmyslné. V důsledku toho snížil hrozící celkovou pokutu na „pouhých“ 4,9 mld. NOK (cca 10,7 mld. Kč).

Za zakázanou kartelovou dohodu lze považovat i sdílení informací v rámci duální distribuce, kdy (alespoň) jedna ze stran je zároveň dodavatelem i konkurentem druhé strany (zákazníka). V takových případech soutěžní právo umožňuje výměnu určitých informací mezi soutěžiteli, pokud je to v zájmu účinného fungování odběratelsko-dodavatelského řetězce. Existují však určité hranice. V květnu potvrdil dánský námořní a obchodní soud závěry tamního soutěžního úřadu, že společnost Hugo Boss a její dva maloobchodní prodejci Kaufmann a Ginsborg uzavřeli protisoutěžní dohodu mezi konkurenty, když si vyměňovali informace o prodejních cenách prostřednictvím e-mailu. V červnu se pak Kaufmann k protisoutěžnímu jednání přiznal a zaplatil sníženou pokutu ve výši 6 mil. DKK (cca 20 mil. Kč). Dva jeho vedoucí pracovníci, kteří se na tomto jednání podíleli, zaplatili každý pokutu ve výši 120.000 DKK (cca 405.000 Kč).

Antitrust ve sportu

Letošní jaro přineslo sportovním fanouškům zábavu nejen v aréně, ale také na hřišti soutěžního práva.

Generální advokát Szpunar se ve svém stanovisku pro Soudní dvůr nejprve zabýval pravidlem FIFA, podle něhož hráč, který v rozporu se smlouvou ukončí spolupráci se svým původním klubem, odpovídá za smluvní pokutu společně a nerozdílně se svým novým klubem. Podle generálního advokáta toto pravidlo omezuje možnost klubů získávat hráče (riziko pro nový klub, že bude platit smluvní pokutu, i když se na odchodu hráče od původního klubu nepodílel) a narušuje hospodářskou soutěž na přestupovém trhu.

K dalšímu vývoji došlo také v případě Superligy a pravidel FIFA/UEFA, která bránila vzniku konkurenčních podniků k Lize mistrů a jí podobných (naposledy jsme o tom psali zde). Obchodní soud v Madridu v souladu s předchozím rozhodnutím Soudního dvora potvrdil, že pravidla FIFA/UEFA, podle kterých by měly být kluby účastnící se Superligy vyloučeny z těchto asociací, jsou protisoutěžní a představují zneužití dominantního postavení.

Německý soutěžní úřad naopak potvrdil, že Německá fotbalová liga (DFL) může i nadále uplatňovat tzv. pravidlo 50+1. Podle tohoto 25 let starého pravidla, pokud byla profesionální fotbalová divize neziskového mateřského klubu převedena na kapitálovou společnost, musel si neziskový mateřský klub ponechat většinu hlasovacích práv v této společnosti. Výkonný výbor DFL pak mohl z tohoto pravidla udělit "výjimku pro dobrodince", pokud investor významně podporoval fotbalové aktivity mateřského klubu po dobu delší než 20 let bez přerušení. V rámci antimonopolního šetření však musela DFL tuto výjimku zrušit tak, aby všechny kluby měly stejné podmínky.

Závěrem bychom rádi upozornili na nový informační list ÚOHS „Hospodářská soutěž a sport“. V něm se ÚOHS zabývá uplatňováním soutěžního práva ve sportu, a to jak obecně, tak ve vztahu k některým specifickým oblastem, jako je prodej vysílacích práv, pravidla asociací, fotbaloví agenti, prodej vstupenek a merchandising produktů apod.

Určování cen pro další prodej evergreenem soutěžních úřadů

ÚOHS pokračuje ve stíhání určování cen pro další prodej v odvětvích domácích spotřebičů a krmiv pro domácí mazlíčky. V prvním případě uložil pokutu ve výši 72,3 mil. Kč za stanovení minimálních cen pro další prodej, jejichž dodržování dodavatel kontroloval mimo jiné prostřednictvím Heureky. Nedodržení bylo následně sankcionováno. Ve druhém případě ÚOHS uložil za obdobný delikt pokutu ve výši 8 mil. Kč. (Rozdíl ve výši pokut je způsoben rozdílem ve výši obratů obou společností.) Pokutu pro domácí spotřebiče uložil v červnu také řecký soutěžní úřad: v rámci procedury narovnání byla výrobci bílého zboží snížena pokuta na 46.160 eur.

Další zahraniční soutěžní úřady však ukázaly, že určování cen pro další prodej lze v rámci ochrany soutěže úspěšně řešit i v rámci soutěžní advokacie, např. prostřednictvím tzv. varovných dopisů (viz nizozemský nebo britský soutěžní úřad).

Omezování přeshraničního prodeje

Ačkoli je udržování cen pro další prodej nejčastěji stíhanou protisoutěžní vertikální dohodou, není zdaleka jedinou. V květnu to potvrdila Evropská komise (EK), když uložila společnosti Mondelēz International pokutu ve výši 337,5 mil. EUR za celkem 22 dohod omezujících přeshraniční prodej. Konkrétně společnost Mondelēz uzavřela s velkoobchodníky dohody, které omezovaly území, na něž mohli prodávat. Jedna dohoda pak vyžadovala uplatňování vyšších cen za zboží určené na vývoz než za zboží určené pro domácí trh. Další dohody zakazovaly výhradním distributorům reagovat na žádosti o dodávky od zákazníků mimo jim přidělené území. Podle EK společnost Mondelēz rovněž zneužila svého dominantního postavení na trhu s čokoládovými tabulkami tím, že odmítla dodávat velkoobchodníkům v Německu a Nizozemsku, protože ti přeprodávali čokoládové tabulky do členských států, kde byly ceny vyšší.

Následující den Komise rovněž potvrdila, že provede studii omezování přeshraničního prodeje a cenových rozdílů mezi členskými státy. Stalo se tak v návaznosti na podnět osmi členských států (včetně České republiky) ze začátku května.

Trable s BigTech

V červnu EK zastavila řízení proti Apple o zneužití dominantního postavení týkající se jeho pravidel, která vyžadují používání vlastního systému nákupu v aplikacích (IAP) a omezují možnost vývojářů aplikací informovat uživatele iPhonů a iPadů o alternativních, levnějších možnostech nákupu mimo AppStore. Řízení bylo zastaveno s odůvodněním, že EK označila AppStore za gatekeepera podle zákona o digitálních trzích (DMA), a že Apple by proto mohl být stíhán podle něj. DMA přitom nemusí mít pouze pozitivní dopady: aplikace přísných pravidel může uživatele připravit o přístup k novějším technologiím. Právě Apple například oznámil, že v důsledku stíhání podle DMA odloží uvedení některých funkcí Apple Intelligence na trh v EU.

AppStore pak není jediným prvkem, který EK řeší jako možné zneužití dominantního postavení. Další řízení se týkají Apple Wallet a využívání technologie NFC (to by mohla EK v dohledné době ukončit závazky), či e-knih/audioknih a hudebních streamovacích služeb.

V červnu Microsoft obdržel od EK sdělení výhrad, podle kterého nezákonně spojuje prodej aplikace Teams se svými aplikacemi pro produktivitu, které jsou součástí firemních sad Office365 a Microsoft365. Tím mělo dojít k omezení konkurence na trhu aplikací pro komunikaci a spolupráci a díky modelu prodeje v balíčku posílení pozice Microsoft na trhu aplikací pro produktivitu proti konkurenčním prodejcům jednotlivých aplikací.