Rok od účinnosti nařízení o kontrole zahraničních subvencí

Nařízení o kontrole zahraničních subvencí slaví rok od své účinnosti. Nařízení ukládá podnikům působícím v EU dalekosáhlé povinnosti, zejména v případě účasti v tendrech nebo v rámci spojování podniků. Rozvíjející se aplikační praxe poskytuje vodítka pro postup v rámci této nové regulace.

Dnes je první výročí od účinnosti nařízení o kontrole zahraničních subvencí (obsah nařízení jsme shrnuli v předcházejícím příspěvku), pro něž se vžila anglická zkratka FSR.

Evropská komise („Komise“) dosud k FSR nepublikovala žádné pokyny a poskytla zatím pouze neformální vysvětlení ve formě otázek a odpovědí. Zatím lze, podle našeho názoru, vycházet z toho, že Komise bude subvence posuzovat pokud možno stejně, ať už pocházejí zevnitř EU (a podléhají režimu práva veřejné podpory), nebo mimo EU a dopadá na ně FSR. Dobře známé zásady a pravidla plynoucí z bohaté rozhodovací praxe Komise v oblasti veřejné podpory tedy bude možné využívat při interpretaci FSR. Tyto naše předpoklady na letošní konferenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o veřejné podpoře potvrdil pan Eddy De Smijter, vedoucí oddělení Komise, která ve věcech FSR rozhoduje. Pokládáme za pozitivní, že se Komise k propojenosti obou režimů hlásí.

Pan De Smijter také potvrdil náš předpoklad, že pro úspěch notifikace podle nařízení o kontrole zahraničních subvencí bude zvláště důležitá efektivní komunikace s Komisí v tzv. prenotifikační fázi, tedy neformální kontakty a výměna informací před podáním formální notifikace. Podle pana De Smijter Komise vynakládá maximální úsilí, aby notifikace subvencí mohla probíhat rychle a efektivně, Komise prý na přípisy stran reaguje zásadně do pěti pracovních dní. Pro úspěch notifikace bude tedy nutná velice dobrá příprava včetně včasného získání všech relevantních informací. V opačném případě hrozí dlouhá série podání a žádostí Komise o doplnění informací.

Při aplikaci nařízení o kontrole zahraničních subvencí je klíčový koncept zahraničního finančního příspěvku (foreign financial contribution). Tento pojem nařízení FSR definuje velice široce. Za finanční příspěvek se považuje i prodej zboží nebo služeb podniku nebo koupě zboží nebo služeb podniku, který je přímo či nepřímo kontrolován třetím státem. Na objem přijatých finančních příspěvků (které tedy zahrnují i běžné obchodní transakce provedené za tržních podmínek) jsou přitom navázána notifikační kritéria nařízení FSR. To tedy vytváří tlak na to, aby podniky, které se účastní relevantních veřejných zakázek anebo spojení soutěžitelů, sledovaly všechny své transakce s třetími státy nebo těmito státy kontrolovanými subjekty. Identifikace všech zahraničních finančních příspěvků však v praxi může být nepřiměřeně náročná, právě proto, že by bylo nutné sledovat všechny transakce včetně běžné koupě či prodeje zboží a služeb mimo EU.

Namísto sledování všech transakcí je možné z opatrnosti notifikovat všechny transakce, kde jsou splněna ostatní kritéria. V případě spojení soutěžitelů tedy obrat přesahující 500 mil. EUR a v případě veřejné zakázky předpokládaná hodnota přes 250 milionů EUR. Dle názoru Komise lze u takto velkých transakcí, kterých se účastní zahraniční subjekty, předpokládat splnění kritéria velikosti zahraničních finančních příspěvků (50 mil. EUR u spojení a 4 mil. EUR u veřejné zakázky), aniž by bylo nezbytné objem finančních příspěvků zjišťovat přesně.

Pan De Smijter zdůraznil, že Komise se bude principiálně zabývat pouze finančními příspěvky v hodnotě přesahující 1 milion EUR, což je limit stanovený v prováděcím nařízení FSR pro povinnost finanční příspěvky v notifikaci konkrétně popsat. Tato indikace je užitečná, protože potvrzuje, že při získávání informací pro účely notifikace podle nařízení FSR je možné se soustředit na tyto relativně velké transakce.

Vývoj v této oblasti nadále sledujeme a v oblasti nařízení o kontrole zahraničních subvencí (FSR) samozřejmě poskytujeme všestrannou právní podporu.

Největší soutěžní tým ve střední Evropě je vám k dispozici. 

Více zde