V prosinci roku 2025 vydal Velký odvolací senát Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) rozhodnutí, které posunulo dlouholetý spor o přihlášce ochranné známky „GEORGE ORWELL“. Jádrem sporu je snaha dědiců zaregistrovat jméno slavného spisovatele jako ochrannou známku Evropské unie pro širokou škálu zboží a služeb, včetně knih, filmů a vzdělávacích aktivit. Rozhodnutí ve věci R 2248/2019-G přineslo jasný vzkaz: sláva může být pro registraci známky paradoxně překážkou.
Jméno jako popis obsahu
6. března 2018 podal subjekt The Estate of the Late Sonia Brownell Orwell přihlášku slovní ochranné známky „GEORGE ORWELL“. Pro některé výrobky jako je oblečení, módní doplňky nebo hračky byla známka zapsána, pro kulturní a vzdělávací výrobky a služby (knihy, pořádání kulturních akcí, vydavatelství) nikoli. Hlavním důvodem odmítnutí registrace byla rozlišovací způsobilost podle článku 7 odst. 1 písm. b) a popisnost jména podle článku 7 odst. 1 písm. c) Nařízení o ochranné známce EU (Nařízení). EUIPO dospělo k závěru, že u knih nebo u kulturních akcí veřejnost vnímá označení „GEORGE ORWELL“ nikoliv jako údaj o obchodním původu (vydavateli), ale jako informaci o obsahu nebo tématu daného díla či aktivity. Spotřebitel si pod tímto jménem okamžitě představí výrobek či službu, které pochází buď přímo od George Orwella, nebo o něm pojednává.
EUIPO dále zdůraznilo, že existuje zásadní rozdíl mezi uměleckým původem (autorem chráněným autorským právem) a obchodním původem (podnikem odpovědným za uvedení na trh), který chrání právo známkové. V případě literatury je to právě nakladatel, koho by měla ochranná známka identifikovat, nikoliv samotný tvůrce obsahu.
Pro zamítnutí přihlášky je podle článku 7 odst. 2 Nařízení dostačující, když důvody k zamítnutí zápisu existují jen v části Unie. EUIPO se při posuzování zaměřilo na obyvatele Irska a Malty, jelikož to jsou dva unijní státy, jejichž úředním jazykem je angličtina a které mají proto kulturně k Orwellovi nejblíže. Senát shledal, že „GEORGE ORWELL“ bude přinejmenším pro veřejnost Irska a Malty vnímán jako bezprostřední odkaz na autora.
Co by zápis známky pro knihy přinesl?
Nabízí se otázka, proč dědici o zápis známky pro knihy a vydavatelství vůbec usilovali. Orwellova díla vstoupila do veřejné domény 1. ledna 2021 a od té doby je může kdokoli svobodně vydávat či adaptovat. Zápis ochranné známky „GEORGE ORWELL“ pro knihy by přitom mohl vlastníkovi poskytnout nástroj, jak si nad užíváním tohoto jména v knižním odvětví udržet určitou míru kontroly.
Představme si hypotetickou situaci: kdyby EUIPO známku pro knihy zapsalo a třetí osoba by následně vydala knihu s názvem obsahujícím označení „GEORGE ORWELL“ (například životopis spisovatele), mohl by se vlastník známky domáhat ochrany a takovému užití bránit? Zajímavé přitom je, že EUIPO v minulosti takto striktně nepostupovalo. Například slovní ochranná známka „VÁCLAV HAVEL“ byla zapsána mimo jiné právě pro knihy a vydavatelství. Přinejmenším pro české spotřebitele přitom Václav Havel představuje obdobně ikonického autora jako George Orwell pro anglicky mluvící veřejnost. Zdá se tedy, že EUIPO svou rozhodovací praxi v této oblasti postupně zpřísňuje.
Paradox slávy
George Orwell za sebou zanechal fascinující odkaz. Jeho jméno dalo vzniknout přídavnému jménu „Orwellian“ a pojmům jako „Big Brother“ nebo „newspeak“, které se staly běžnou součástí anglického jazyka. V posuzování rozlišovací způsobilosti podle článku 7 Nařízení hraje sláva často ve prospěch přihlašovatele. V tomto případě však efekt působí opačně, neboť vysoká míra známosti jména vede k tomu, že si jej veřejnost bezprostředně a jednoznačně spojuje s konkrétní historickou osobou – autorem, nikoli s obchodním původem výrobků či služeb.
Samotná skutečnost, že se jedná o slavné jméno, však není absolutní důvod pro zamítnutí přihlášky ochranné známky.
Senát potvrdil, že plošný zákaz zapsání slavných jmen jako ochranných známek neexistuje, nýbrž je vždy potřeba zhodnotit konkrétní okolnosti každé přihlášky.
V minulosti vydaly úřad a senát EUIPO rozdílná rozhodnutí ohledně zápisné způsobilosti jmen známých osob. Senát v této souvislosti porovnal Orwella s jinými případy:
- Le journal d’Anne Frank: Na rozdíl od Anne Frankové, která je známá v podstatě jediným autobiografickým dílem, má Orwell rozsáhlý a rozmanitý kánon, což činí jeho jméno popisem pro mnohem širší kategorii obsahu.
- Dr. No: Zatímco tato fiktivní postava může fungovat jako známka, Orwell je historickou osobností s takovým společenským dopadem, že jeho jméno vnímá veřejnost primárně jako kulturní referenci.
Rozhodnutí tedy objasňuje, jak se posuzuje popisnost/nízká rozlišovací způsobilost podle článku 7 Nařízení, pokud je označením známé jméno. Poskytuje tím další návod, podle kterého budou moci budoucí přihlašovatelé lépe zhodnotit svou situaci před podáním přihlášky. V případech, kdy veřejnost vnímá jméno jako popis toho, o čem služby a zboží jsou (nebo co obsahují), je označení popisné, a tudíž bez rozlišovací způsobilosti. Jak kdosi správně poznamenal, přihlaste si své jméno, dokud nejste slavní.
Kde Orwellovi uspěli?
Zajímavostí je, že známka „GEORGE ORWELL“ byla zapsána pro oděvy, tašky nebo politické poradenství. V těchto oblastech totiž jméno nepůsobí jako popis obsahu, ale může plnit funkci značky. Pokud si tedy koupíte tričko s nápisem George Orwell, vnímáte jméno jako značku, ale u knihy je to jen jméno autora nebo osoby, o které kniha pojednává.
Příběh nekončí
Dědici Orwella se obrátili na Soudní dvůr Evropské unie, kde žalují na neplatnost rozhodnutí. Případ je před Tribunálem, nižším ze dvou soudů, a aktuálně se projednává. A my ho budeme sledovat.
