Dekorativní pozadí stránky

K problematice vzhledu výrobku výlučně určeného jeho technickou funkcí

K problematice vzhledu výrobku výlučně určeného jeho technickou funkcí

Dne 8. března 2018 rozhodl SDEU v řízení o předběžných otázkách předložených vrchním zemským soudem v Düsseldorfu v rámci sporu DOCERAM GmbH v. CeramTec GmbH, které se týkaly výkladu čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002, o průmyslových vzorech Společenství („Nařízení“). Tento článek přitom stanoví, že právo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na prvky vzhledu výrobku, které jsou výlučně podmíněny jeho technickou funkcí.

Na tomto místě je nutné poukázat na skutečnost, že část judikatury a právní nauky měla do rozhodnutí SDEU za to, že jediným kritériem pro použití čl. 8 odst. 1 Nařízení je existence alternativních (průmyslových) vzorů umožňujících zajistit stejnou technickou funkci (z takové existence tak mělo vyplývat, že dotčený design nebyl podmíněn pouze svou technickou funkcí). Podle opačného přístupu pak lze uvedené ustanovení uplatnit v případě, že jednotlivé vzhledové znaky výrobku jsou určeny pouze nutností rozvíjet technické řešení a že estetická hlediska nemají v tomto ohledu žádný význam (v tomto případě tedy neexistuje žádná tvůrčí činnost, která by byla hodna ochrany na základě práva k průmyslovým vzorům).

Na základě uvedeného výkladového rozkolu byly  SDEU předloženy předběžné otázky, ze kterých vyplynuly níže uvedené závěry.

Dle SDEU z ničeho neplyne, že by aplikace čl. 8 odst. 1 Nařízení byla jedině podmíněna existencí alternativních vzorů, které plní stejnou technickou funkci. Naopak, pokud by tomu tak bylo, byla by jedna ekonomická entita schopna registrovat několik průmyslových vzorů různého vzhledu, které by obsahovaly prvky vzhledu takového výrobku, které jsou výlučně určené jeho technickou funkcí. Tím by v zásadě bylo možné efektivně získat výhradní ochranu daného technického řešení skrze průmyslový vzor, což je proti smyslu Nařízení.

SDEU tak dospěl k závěru, že čl. 8 odst. 1 Nařízení vylučuje ochranu designu v tom případě, kdy potřeba naplnit technickou funkci výrobku je jediným rozhodujícím faktorem, který určuje původcovu volbu prvku vzhledu výrobku, zatímco úvahy vztahující se k vizuálním aspektům výrobku nehrály žádnou roli v této volbě (i přesto, pokud existují jiné průmyslové vzory naplňující stejnou funkci).

Jinými slovy, aby bylo možno určit, zda prvky vzhledu výrobku jsou výlučně určeny jeho technickou funkcí, musí být zjištěno, že technická funkce je jediný faktor, který určil tyto prvky. Pro takové posouzení musí národní soud vzít v úvahu všechny objektivní okolností relevantní ke konkrétnímu případu, přičemž není třeba tak činit z hlediska „objektivního pozorovatele“.

Související články
Jak chránit digitální produkty proti padělkům?
Radek Riedl, Lucie Šímová

Jak chránit digitální produkty proti padělkům?

Prodej a šíření padělků a neoprávněný přístup k originálním produktům je rostoucí problém, se kterým se potýkají značky napříč odvětvími. Zdaleka nejde jen o dovoz „fejkových“ kabelek a prodej napodobenin obrazů vydávaných za originály slavných mistrů. EUIPO na platformě ACAPT (Anti-Counterfeiting a
Fajfka nebo pruhy, to je oč tu běží...
Karolína Steinerová, Jan Šturm

Fajfka nebo pruhy, to je oč tu běží...

A zase ten adidas… Co si budeme namlouvat, pruhy zkrátka táhnou. Ale! Kdy je užití pruhovaného vzoru konkurencí ještě pořád fér a kdy už ne? A co když k pruhům přidáme jinou slavnou ochrannou známku? Třeba fajfku společnosti Nike? Mění se tím něco? Přinášíme Vám další zajímavé rozhodnutí, tentokrát